princip regenerace a rekuperace

Regenerace vs. rekuperace

Regenerační větrací jednotky bývají mylně označovány za rekuperační jednotky. Rozdíl mezi rekuperací a regenerací tepla je vymezen EN 305, kde se rekuperační výměna tepla definuje jako přenos tepla z primární pracovní látky na sekundární buď přímo přes stěnu nebo nepřímo zprostředkujícím nositelem tepla. Regenerační výměna tepla je přenos tepla z primární pracovní látky na sekundární prostřednictvím hmoty akumulující teplo, kterou obě pracovní látky obtékají střídavě.

V animaci je vidět, že regenerační jednotka je osazena pouze jedním ventilátorem, ten zajišťuje proudění vzduchu střídavě dovnitř a ven.

Vždy je tedy potřeba věnovat pozornost udávanému větracímu výkonu. Pokud je udáván cca 20 m3/h, je potřeba ověřit, zda se nejedná jen o maximální výkon ventilátoru jedním směrem. V reálném provozu by to znamenalo fakticky poloviční větrací výkon. Ani poloviční větrací výkon však není reálný, neboť ventilátor v jednotce je cyklicky otáčen a během hodiny provozu dochází 50x k zastavení a rozběhu, kdy jednotka nevětrá nebo větrá jen rozběhovým výkonem. Toto zpomalení, zastavení a rozběh snižuje hodinový větrací výkon až o 3 % a s amortizací ventilátoru se větrací výkon dále snižuje. Samotná účinnost regenerátoru je největší vždy na začátku periody, kdy je keramické jádro nejvíce ohřáté resp. nejvíce vychlazené. Během periody dochází k postupnému vyrovnání teploty keramického výměníku a proudu vzduchu, který skrz něj prochází a tedy k poklesu účinnosti na minimum. Průměr za celou periodu se jen teoreticky pohybuje kolem 40%. Účinnost jednotky je ale potřeba zasadit do kontextu celého domu. Tyto systémy nelze použít na odvětrání WC, není možné otočit proud vzduchu z WC do místnosti. Pokud se tedy k celkovému větracímu výkonu přičte ztráta větrání z WC, pohybuje se reálná účinnost od 25 až 30 %, objektivní výrobci uvádějí, že tento systém větrání může přinést úsporu cca 20 % oproti větrání oknem. Nutno také zmínit, že větrání vzduchu z kuchyně směrem do obývacího pokoje nelze považovat za komfort. Pokud bychom odečetli i větrání kuchyně instalací odtahové digestoře, bude účinnost celého systému ještě snížena. Velmi problematické je zajištění pronikání nežádoucího vzduchu skrz jednotku, která díky střídavému průchodu vzduchu nemůže být opatřena mechanickou zpětnou klapkou. Větší venkovní tlak při větrném počasí zamezuje chodu jednotky a dokonce způsobuje nežádoucí vnikání proudu vzduchu přímo do místností a tím dochází ke snížení tepelné pohody v interiéru. Ventilátorky v regeneračních jednotkách bývají velmi malých výkonů a nejsou schopné odolávat venkovnímu tlaku. Tlakový konflikt může působit i digestoř s přímým výfukem vzduchu ven. Regenerační jednotka není schopna svým výkonem konkurovat 20 až 50x silnější digestoři. V takovém případě opět není schopna zajistit smysluplnou energetickou úsporu při větrání.